MacBook Air můžete zakoupit ve dvou výkonnostních verzích, které se vzájemně liší osazeným procesorem a datovým úložištěm. Levnější model, který zakoupíte přibližně za sedmatřicet tisíc korun, je osazen procesorem Intel Core 2 Duo o taktu 1,86 GHz a klasickým mechanickým pevným diskem o kapacitě 120 GB. Dražší model koupitelný přibližně za pětačtyřicet tisíc korun pak nabízí vyšší taktovaný procesor Intel Core 2 Duo s taktem 2,13 GHz a SSD diskem. Oba modely jsou pevně osazeny dvěma gigabajty operační paměti, kterou není možné dále rozšiřovat (paměťové čipy jsou pevně připájeny na základní desce počítače).
V redakci jsme měli možnost dlouhodobě používat vyšší z obou dostupných variant. Zkušenosti tedy začneme šrámy z každodenního používání. Zde nelze než hovořit téměř v superlativech. I ve velmi tenkém těle totiž výrobní technologie Unibody a zvolený konstrukční materiál šasi dokazuje, že byl dobrou volbou. Konstrukce je i po půlroční intenzivní zátěži stále stejně pevná jako při prvním vybalení z krabice, nikde nic nevrže (a vlastně ani nemá, kde by co vrzalo). Na víku displeje nejsou patrny žádná šrámy i přesto, že byl Air často jen volně přenášen v batohu společně s dalšími věcmi.
Všimli jsme si po půl roce jen jedné drobnosti: na displeji je nepatrně viditelný otisk přední hrany klávesnice. Nejde ale o nic výrazného, této drobnosti si všimnete pouze při vypnutém displeji a pohledu ze strany. Přestože jsem v původní recenzi vyjádřil obavy nad pevností subtilních pantů po delší době používání, nyní musím se vší vážností prohlásit, že tyto mé obavy rozhodně nebyly na místě. Displej i po půl roce drží při rozevření v nastaveném úhlu. Navíc je displej díky reflexní vrstvě výborně čitelný na přímém slunci: stačí pouze úplně vypnout podsvícení a posadit se tak, aby paprsky dopadaly přímo na displej.
MacBook Air je v první řadě přenosným počítačem, proto se nyní zaměřme na výdrž. Vestavěný akumulátor má aktuálně kapacitu 5 261 mAh a dokáže vydržet MacBook Air v chodu tři a půl hodiny při běžné práci s aktivním využitím bezdrátové Wi-Fi sítě. Při vypnutí bezdrátové sítě se výdrž prodlouží přibližně o hodinu.
Dostáváme se k výkonu. Ten procesorový je více než dostatečný pro jakoukoli práci včetně občasného střihu videa ve vysokém rozlišení – vše zvládá bez ztráty kytičky. Nevýhodou může být jen ve srovnání s velkými MacBooky spíše hlučnější chlazení – v malém prostoru uvnitř počítače, kde je navíc každý možný kousek využit se teplu velmi dobře daří a proto jej musí odhánět (jak jinak než malý) větráček. Ten se ochotně roztáčí na hodnotu až 6 200 otáček za minutu, kdy je již opravdu nepřeslechnutelný. Subjektivně bych jeho hlučnost přirovnal k hluku běžně vydávaným dnešními atomovými netbooky.
Horší je to s výkonem SSD disku, který rozhodně nepatří k žádným přeborníkům. Rychlost čtení se pohybuje okolo hranice 60 MB/s, zápis pak okolo hodnoty 30 MB/s. To skutečně nejsou oslnivé hodnoty, přesto však je (především díky nulovému seeku) chod počítače velmi svižný. Možná se vám zdají tyto rychlosti až podivně malé – vždyť kdejaký levný SSD disk dnes běžně nabízí násobně větší rychlosti. Proč tedy ten rozdíl?
Je to jednoduché. Apple totiž do MacBooku Air použil dražší a pomalejší SSD disk typu SLC, jehož výhodou je, že netrpí všemi neduhy rychlejších a levnějších SSD disků typu MLC (tedy ty, o který se nyní často hovoří). SLC disky se v průběhu času nezpomalují jako MLC, nepotřebujete podporu technologií, jako jsou TRIM v operačním systému právě proto, že u SLC disků takovéhle problémy nehrozí.
Nezmínit nemohu také hodně diskutovanou záležitost MacBooku Air, kterou je jeden jediný USB port. Musím říci, že mě tato vlastnost nikterak neomezovala. Jedinou mnou stabilně používanou periferií je externí myš a ta s počítače komunikuje přes Bluetooth rozhraní a USB port nepotřebuje. Párkrát jsem na cestách narazil na nutnost přečíst data uložené na Flash disku (bez problémů, pokud nešlo o obrovskou tlustou klíčenku). V kanceláři pak MacBook Air nefungoval jako primární stroj, tudíž k němu nebylo nutno připojovat další lokální periferie.
Pokud tedy používáte MacBook Air tak, jak je určen (tedy mobilní stroj do terénu, ne primární zařízení každodenní kancelářskou práci), pak stejně jako já na nedostatek USB portů zřejmě nenarazíte. Pokud si však Air pořídíte jako jediný stroj, je beztak daleko jednodušší v kanceláři použít USB rozbočovač a raději připojit jediný kabel namísto mnoha kabelů všech možných periferií.
MacBook Air je stroj, který se zkrátka hodí na cesty. Je lehký, snadno přenosný a výborně zpracovaný. Je to přesně ten typ notebooku, který již nedáte z ruky a bez kterého na cesty nevyrazíte.
Autor: Vláda Janeček
Zdroj: http://superapple.cz/2010/03/macbook-air-dlouhodobe-zkusenosti-po-pul-roce/#ixzz0j1bgn8sn
